PhDr.Jaroslav Matoušek:
Vážení spoluobčané, milí hosté,Lubomír Schneider - starosta:
Vážení,
dnešní den vstoupí do novodobé historie Zadní Třebaně, neboť poprvé bude využit
statut čestného občanství a oba ocenění se tak stanou prvními čestnými občany naší obce.
Chceme tím deklarovat, že si vážíme jejich statečných lidských postojů, morálních
kvalit a v neposlední řadě i vlastenectví, které svými životy nepochybně prokázali.
paní Margit Rytířové
v květnu 1939, tedy již po okupaci českých zemí nacistickým Německem, odjela i s mladší sestrou do Velké Británie a to s transportem dětí, které tehdy organizoval dnes legendární Sir Nicholas Winton. Bylo jí tehdy čtrnáct let a již o tři roky později se dobrovolně hlásí do armády a po nezbytném výcviku nastupuje k pozemnímu leteckému personálu. Má se za prokázané, že paní Margit Rytířová byla jedinou Češkou, která přímo bojovala v řadách leteckých sil britské armády. Po skončení války se vrátila zpět do Československa, ale následný politický vývoj a především komunistický převrat v únoru 1948 způsobily, že příslušníci západního odboje byli odstaveni na vedlejší kolej, a to ještě v tom lepším případě. Paní Margit Rytířová byla vyznamenána Velkou Británií a při své loňské návštěvě České republiky ji přijala i členka britské královské rodiny - princezna Anna.Se stejnými pocity udílím čestné občanství Zadní Třebaně i
ing. Františku Šedivému
Ing. František Šedivý - rodák ze Zadní Třebaně a dnes obyvatel sousedních Řevnic, začal hned po válce jako člen Československé strany národně sociální aktivně vystupovat proti nastupující komunistické totalitě. V únoru 1948 se zúčastnil slavného pochodu studentů na Pražský hrad za prezidentem Benešem a později se aktivně zapojil do činností, které tehdejší režim označoval jako „protistátní“. Odveta komunistické moci na sebe nenechala dlouho čekat. Nejprve je vyloučen v posledním ročníku z Vysoké školy a v roce 1952 zatčen a následně odsouzen ke čtrnáctiletému žaláři. Prošel snad všemi těžkými kriminály a pracovními tábory, které v tehdejším Československu existovaly. Pankrác, Mírov, Jáchymov, pracovní tábory na Příbramsku - Bytíz a Vojna, tam všude si často v nelidských podmínkách odpykával svůj trest. A třebaže první amnestovaní političtí vězni odcházeli domů již v roce 1960, on sám byl podmínečně propuštěn až v roce 1964. Překonal i nelehký začátek návratu, který po tak dlouhém vytržení z normálního života následoval. Listopadová revoluce v roce 1989 mu přinesla plnou rehabilitaci, angažuje se v Konfederaci politických vězňů, kde v současné době zastává funkci prvního místopředsedy. Je autorem několika knih o pracovních táborech padesátých let, spoluautorem knihy Zadní Třebaň včera a dnes, vydané k miléniu obce a několik let vedl kroniku obce.Vážení spoluobčané,